Pastevní zvonce, zvony a zvonky

Pastevní zvony a zvonce pro skot - ovce, kozy, krávy, ale i jako dárky a suvenýry.  Prodej a výroba zvonků a zvonců.
Do pomosazeného povrchu provádíme permanentní laserové gravírování. Jde tedy o trvalý suvenýr nebo dárek ze sportovní nebo jiné akce, který se snadno nepoškodí a neošoupe.

Pastevní zvony a zvonce pro skot - ovce, kozy, krávy, ale i jako dárky a suvenýry.

 Zvonky kombinujeme s pravou kůží. Tento patinovaný zvonek negravírujeme, ale k dispozici je u nás mnoho jiných kravských, ovčích pastevních zvonků, které opatříme hloubkovým laserovým nebo barevným nápisem nebo obrázkem se znakem města, obce nebo sportovní akce.

Pastevní zvony a zvonce pro skot - ovce, kozy, krávy, ale i jako dárky a suvenýry.

 Zvonky kombinujeme s pravou kůží. Na objednávku vytváříme varianty vhodné jako narozeninové dárky.

Pastevní zvony a zvonce pro skot - ovce, kozy, krávy, ale i jako dárky a suvenýry.

 Zvonky kombinujeme s pravou kůží. Na objednávku vytváříme varianty vhodné jako narozeninové dárky.
Na obrázku je kombinace pastevního patinovaného narozeninového zvonce na krk. 

Zvon je kovový nástroj pohárovitého tvaru, zpravidla litý nebo tažený, vydávající zvuk vibracemi z úderu srdce o vnitřní stěnu zvonu. Kromě základního nejhlubšího tónu, podmíněného velikostí zvonu, vydává vyšší alikvotní tóny. Pto tyto tóny je rozhodující profil zvonového žebra a síla stěn. Při dolním okraji litého zvonu je zesílená část úhozového okruhu (věnec), nad níž je krk, čepec a koruna s několika oky. Součástí velkých zvonů je závěsné zařízení, hlava s hřídelem a pákou v ložiscích umístěných ve zvonové stolici. 

Zvon byl ovlivňován různými technologickými i slohovými proměnami. Například románský zvon byl hladký, užší a vyšší formy, v pozdější době se zmenšoval a nabýval tvaru široce rozevřeného poháru.

Zvony a zvonky v různých jazycích

angličtina: bells

finština: soittokello

francouzština: cloche

němčina: Glocke

holandsky: bel

polština: dzwon

velšsky: gloch

thajsky: ระฆัง

Nejstarší zvony

Primitivní zvonky byly vyráběl člověk už odpradávna. Vyráběly se spojováním tepaných plátů a od dnešních zvonů se lišily tvarem i velikostí. Nejstarší zvony světa se vyráběly ve 3. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii, Ninive v Asýrii. Zvony a zvonky varáběli také staří Řekové, Egypťané a Lakedoňané, kteří využívali zvonky při svých obřadech, slavnostech nebo ke svolávání. Ve starověkém Římě byly nalezeny v hrobech, v domácnostech sloužily k buzení a zahánění zlých duchů. Národy dálného východu, jako je Indie a Čína znali také zvony už odpradávna. Z hebrejských rukopisů i z bible zjišťujeme, že v židovské tradici byly předepsány k bohoslužbě.

Historie zvonů v Evropě

První skutečné zvony, podobné těm dnešním, jsou spojené se vznikem západořímské větve křesťanské církve.  Odlévali je křesťanští mniši od 5. století. Podle legendy byl prvním zvonařem biskup Paulinus z Noly v Kampánii. O rozšíření zvonů se zasloužili hlavně papež Řehoř Veliký a sv. Sabinián svými nařízeními o pravidelném používání zvonů na přelomu 6.-7. století.  Zvony tedy byly užívány především v klášterech. V této době se zvonilo k modlitbám čtyřikrát během den a třikrát v noci. K modlitbám se zvonilo čtyřikrát během dne a třikrát v noci. Lití zvonů byla práce mnichů a všechny zvonařské práce probíhaly také v klášterech, kde se také hotové výrobky nejvíce používaly. Za vynálezce výrobní metody lití se považuje mnich Theophilus, který tyto postupy popsal r. 1160. V 8. století se zavádí obřad svěcení, který je během celého středověku výhradou biskupů. Do kostelů a měst se začínají rozšiřovat od 10. století Od 12. století získaly svůj charakteristický tvar a dále se rozšiřovaly díky tomu že už se odlévaly přímo v místě svého plánovaného zavěšení,  stále je odlévali v tomto období již potulní mniši. V souvislosti s rozvojem měst se v 13. století zakládají zvonařské cechy a zvonaři se stávají příslušníky měst. Ve 14. století jsou spojeni s kovářským cechem. Největší rozmach nastává v 15. století avrcholé v první polovině 16. století. V 17. století dochází k úpadku, souvisejícím s útrapami třicetileté války. Toto období trvá na mnoho amístech až do konce druhé světové války, díky tomu že zvony byly postiženy rekvizicemi jak v první, tak druhé světové válce. Byly tak zničeny až dvě třetiny českých zvonů.

Historie zvonů na českém území

Nejstarší zvony na českém území jsou doloženy v 9. století a od 14. století se v českých zemích začínají zvony také vyrábět. Období českého zvonařství vrcholí v 16. století. Ve druhé polovině 20. století v Česku působily tři velké zvonařské dílny - Rudolf Perner v Českých Budějovicích, Manouškové v Praze na Zbraslavi a Dytrychové v Brodku u Přerova.